Migren\u00f3zn\u00ed bolesti jsou velice siln\u00e9 bolesti hlavy, kter\u00e9 jsou doprov\u00e1zeny nevolnost\u00ed, zvracen\u00edm a n\u011bkdy i poruchami vid\u011bn\u00ed. Bohu\u017eel doposud nebyly prok\u00e1z\u00e1ny p\u0159esn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny vzniku migren\u00f3zn\u00edch bolest\u00ed. Podle odborn\u00edk\u016f bylo prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee na vzniku bolesti maj\u00ed vliv zm\u011bny krevn\u00edch koncentrac\u00ed tzv. vazo aktivn\u00edch amin\u016f. Jedn\u00e1 se o chemick\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 ovliv\u0148uj\u00ed krevn\u00ed c\u00e9vy. Aminy jsou v krvi b\u011b\u017en\u011b p\u0159\u00edtomny, ale jejich koncentraci m\u016f\u017ee zv\u00fd\u0161it nap\u0159\u00edklad konzumace ur\u010dit\u00e9ho j\u00eddla, k jejich vyplaven\u00ed doch\u00e1z\u00ed p\u0159i stresu, p\u0159i sn\u00ed\u017een\u00ed hladiny krevn\u00edho cukru v dob\u011b mezi jednotliv\u00fdmi j\u00eddly.<\/p>\n\n\n\n
Kde se nach\u00e1z\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed <\/strong>bolest?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Mezi nejv\u00edce bolav\u00e1 m\u00edsta pat\u0159\u00ed \u010delo, oblast okolo o\u010d\u00ed, sp\u00e1nky, t\u00fdl a \u0161\u00edje. U mnoha posti\u017een\u00fdch za\u010d\u00edn\u00e1 bolest v oblasti \u0161\u00edje. V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st nemocn\u00fdch poci\u0165uje v po\u010d\u00e1tku z\u00e1chvatu, bolest na jedn\u00e9 stran\u011b hlavy. Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f<\/a> se migr\u00e9n\u011b n\u011bkdy \u0159\u00edk\u00e1 hemikranie, tedy bolest jedn\u00e9 poloviny hlavy. N\u011bkdy se bolest p\u0159em\u00edst\u00ed na druhou stranu je\u0161t\u011b b\u011bhem z\u00e1chvatu, v jin\u00fdch p\u0159\u00edpadech se strany nepravideln\u011b st\u0159\u00eddaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V kter<\/strong>\u00e9<\/strong>m v\u011bku se migr<\/strong>\u00e9<\/strong>na nejv\u00edce vyskytuje?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Migr\u00e9na se nej\u010dast\u011bji objevuje ve v\u011bku mezi 25. Rokem a 45. Rokem \u017eivota a spolu s procesem zr\u00e1n\u00ed se m\u011bn\u00ed. V\u00edce ne\u017e polovina \u017een se tohoto chronick\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed zbavuje po p\u0159echodu. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee migr\u00e9na p\u0159etrv\u00e1 i po p\u0159echodu, je pot\u0159eba hledat p\u0159\u00ed\u010dinu<\/a> v deficitu d\u016fle\u017eit\u00fdch l\u00e1tek nebo u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed l\u00e9k\u016f. Jen velmi z\u0159\u00eddka se migr\u00e9na za\u010dne objevovat a\u017e po obdob\u00ed p\u0159echodu, co\u017e vznik\u00e1 nej\u010dast\u011bji s u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm hormon\u016f. <\/p>\n\n\n\n L\u00e9\u010dba migr\u00e9ny<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nejlep\u0161\u00ed l\u00e9\u010dbou migr\u00e9ny je prevence. Je pot\u0159eba nal\u00e9zt faktory, kter\u00e9 se na vzniku migr\u00e9ny pod\u00edlej\u00ed. Odborn\u00edci<\/a> doporu\u010duj\u00ed v\u00e9st si den\u00edk, kde si zaznamen\u00e1v\u00e1me dobu trv\u00e1n\u00ed bolesti, co jsme p\u0159edt\u00edm konzumovali a d\u011blali. Tyto \u00fadaje n\u00e1m mohou n\u00e1sledn\u011b pomoci p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b. Klasick\u00e1 l\u00e9\u010dba spo\u010d\u00edv\u00e1 v preventivn\u00ed aplikaci l\u00e9k\u016f, kter\u00e9 zm\u00edr\u0148uj\u00ed po\u010det a intenzitu z\u00e1chvat\u016f. Velk\u00e9 \u010d\u00e1sti populace v\u0161ak b\u011b\u017en\u00e1 anallgetika nezab\u00edraj\u00ed. Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f se pod\u00e1vaj\u00ed jin\u00e9 typy l\u00e9k\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Migren\u00f3zn\u00ed bolesti jsou velice siln\u00e9 bolesti hlavy, kter\u00e9 jsou doprov\u00e1zeny nevolnost\u00ed, zvracen\u00edm a n\u011bkdy i poruchami vid\u011bn\u00ed. Bohu\u017eel doposud nebyly prok\u00e1z\u00e1ny p\u0159esn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny vzniku migren\u00f3zn\u00edch bolest\u00ed. Podle odborn\u00edk\u016f bylo prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee na vzniku bolesti maj\u00ed vliv zm\u011bny krevn\u00edch koncentrac\u00ed tzv. vazo aktivn\u00edch amin\u016f. Jedn\u00e1 se o chemick\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 ovliv\u0148uj\u00ed krevn\u00ed c\u00e9vy. Aminy jsou v krvi … <\/p>\n